Vakcíny, které zablokují ducha

Slovenská verzia

    Proč mnozí lidé nechtějí chápat spirituální obsahy ani každodenní „očividno“? Není to snad proto, že jejich duch má problémy proniknout k tělu? Existují látky, které působí až do úrovně DNA a světelné výměny člověka. Některé z nich blokují naše napojení na duchovní svět. Mezi ně patří i různé látky, které jsou součástmi vakcín.

    Zůstat otevřený pro vnuknutí z univerza: vakcíny mohou zhoršit „napojení“ na univerzálního ducha.

    Tyto složky vakcín, které jsou rozebírány dále v článku, mohou mít přímý vliv na zdravý duševní vývoj a spirituální otevření očkovaného jedince až na úrovni neutrin (světelná výměna v DNA). V souvislosti s procesy látkové výměny lze pochopit i to, co se odehrává v organismu z jemnohmotného pohledu. S tímto poznáním již není udivující, že proočkovaní lidé mají často velké problémy otevřít se faktům nebo názorům mimo svých úzkých, často vnucených schémat myšlení. Existují příčiny, odpovědné za tuto „slepotu“.

    Vývoji vědomí a duchovnímu otevření člověka brání v současnosti mnohé okolnosti. Je zde jednak přizpůsobování schémat myšlení a víry — jejichž základ je položen ve škole a které jsou dále zpevňovány akademickým vzděláním a určitými náboženstvími. Pak je tu hektika a povrchnost, která lidem dovolí obrátit se „nahoru“ až v případě velkého utrpení. Někdy příčiny spočívají v minulosti samotného člověka: kdo se během mnoha předchozích životů zajímal pouze o hmotu, tomu mezitím doslova chybí antény pro spirituální svět.

    Existuje však i jeden další činitel: přímý, škodlivý vliv na fyzické „body napojení“ na duchovní, jemnohmotný svět, který mají mnohé složky vakcín.

    Takto je člověk odříznut od nezměrné pokladny vědomostí, ke kterým by mohl přistupovat, a to již v raném kojeneckém věku. Čili v čase, ve kterém se ještě neuzavřela ochranná mozkově-krevní (hemato-encefalická) bariéra. Zvrácené na tom je, že takto poznačený dospělý člověk si to vůbec nemůže uvědomit. Vůbec není schopen zjistit to a následně provést odpovídající kroky. Příroda se přirozeně postarala o možnosti, které umožňují takové zábrany odstranit. K tomu je však zapotřebí, aby člověk namáhal svou vůli s cílem rozpustit tyto blokády a opět „zprovoznit“ kablík, vedoucí do duchovního světa — řekněme i k andělům, k duchovně vyspělému mistru nebo k vlastnímu božskému Já. Takovému úsilí vůle však předchází poznání blokády — a právě to je obtížné, protože se jedná o oblast typu „nevím, že nevím“.

    No základy pro spojení s duchovním světem jsou stále ještě přítomny. Státem podporované „programování“ ho však podstatně ztěžuje. A to z dobrého důvodu, vždyť podle Gándhího: ovládat svobodně myslícího člověka je těžší než ovládat deset tisíc učičíkaných a zmanipulovaných konformistů.

    Kde v těle se odehrávají tyto kontakty s informacemi z duchovního světa? A jakým způsobem vůbec smí vstoupit s námi do kontaktu?

Vstupní filtr

    Obecně je člověk vybaven svobodou rozhodování. V podstatě může dělat a dopustit co chce, musí však (a moderní člověk na to až příliš snadno zapomíná) vždy nést důsledky svého jednání — ať je to v tomto či příštím životě. Tato svoboda rozhodování stoprocentně respektuje duchovní svět. Nemoci, úrazy nebo jiné údery osudu zpravidla nejsou pouze jednoduše smolou nebo hloupou náhodou, ale důsledky příčin, které jsme kdysi my sami položili. Často jsou to výzvy k nápravě, které jsou však z drtivé části nesprávně chápány.

    „Informace, seslaná úderem osudu,“ je však zpravidla již pouze úderem kladiva na člověka poté, co nereagoval na jiné výzvy duchovního světa. Větší smysl by mělo používat jiné nástroje, které jsme obdrželi na svou životní cestu: intuici, smysl pro něco, rozvahu, ale i city a zdravý lidský rozum. Co pak člověk udělá s tím, co mu ten jemný, tichý vnitřní hlásek v něm v okamžiku ztišení našeptá, s tím, co mu napoví jeho intuice, je opět ponecháno jeho svobodné vůli. Duchovní svět — vyšší Já člověka, jeho strážný nebo jiný anděl — tak či onak posílá informace receptorům, jichž jsou v lidském organismu biliony.

    Aby tyto „vstupy shora“ neproudily nekontrolovaně do člověka, existuje něco jako „filtrační nebo kontrolní stanice“, kterou zná tak medicína, jakož i běžné náboženství jako „bránu vědomí“: mezimozkový hrbol (thalamus). Ten filtruje nejen nesčetné informace, proudící z těla do mozku, ze kterých si uvědomíme jen nepatrně malou část. Mezimozkový hrbol je i místem, přes které se (v závislosti na naprogramování filtru) filtrují informace z jemnohmotného světa, které tečou nebo mohly by téct do vědomí člověka. Ať už formou duchovních vnuknutí, myšlenek nebo vizí, nebo formou poselství některému vnitřnímu orgánu, který je právě ve stavu brzkého onemocnění.

    Tyto procesy mohou být pro mnohé čtenáře nové a možná napoprvé ne zcela stravitelné, protože tok informací se zredukoval na „hmotnou“ úroveň. V důsledku svobodného a nerušeného získávání zkušeností lidstva však duchovní svět smí přímo zasáhnout pouze v případě mimořádné nouze — někteří to pak označují za „zásahy anděla strážného“; jinak to má zakázáno. Ustavičně však nabízí své poznání, řešení problémů, znalosti a mnoho jiného. Ale protože se to celé musí dít tak, aby lidé nabídku nepřijímali nechtěně, přenos poselství se děje na „hmotné“ bázi, podobné známému principu vysílače a přijímače: program lze přijímat pouze tehdy, když se příjemce naladil na příslušnou frekvenci. Tento přenos se uskutečňuje prostřednictvím světla.

DNA jako přijímací anténa

    Na základě díla prof. Fritz-Alberta Poppa se ví, že buňky, přesněji řečeno DNA (deoxyribonukleová kyselina), navzájem komunikují prostřednictvím světla — fotonů. Děje se to podstatně rychleji než prostřednictvím nervových drah nebo dokonce hormonů. Už Hermes Trismegistos (Hermés Třikrát velký/mocný) znal zákon „jak v malém, tak ve velkém“. Proto je na bíledni myšlenka, že i duchovní svět komunikuje s člověkem pomocí světla jako modulačního základu a DNA je přijímačem. Fyzika udělala v poznání toho, čím světlo ve skutečnosti je, velké pokroky, je však stále jen na začátku. Mezitím se ví, že nejen fotony jsou světlem, ale i neutrina jsou považovány za světlo a v souladu s tím mohou být modulované informacemi. Popp zjistil i to, že DNA je velký zásobník světla. Navíc, tato dvojitá spirála má tvar tyčové a kruhové antény (viz práci Dr. Dietera Broers). To poukazuje na to, že DNA byla navržena pro příjem elektrických a magnetických vln. Světlo sestává z elektromagnetických vln, má tedy ideální tvar na příjem prostřednictvím DNA. V tom, jakou funkci má DNA — zejména sekvence genů — věda zdaleka nemá jasno. I když se před více než 50 lety tvrdilo, že genetický kód člověka bude brzy rozluštěn, v současnosti se toho umí v podstatě méně než dříve. Protože čím hlouběji se pronikne do problematiky DNA a genů, tím složitější to celé je. V současnosti se například předpokládá, že i „nadbytečné“ struktury DNA, ještě donedávna považovány za odpadní (junk) DNA, mají také funkce, které však zatím nebylo možné rozpoznat.

    A přesně tady je ukryt klíč k porozumění „napojení“ na duchovní svět. Jak již bylo uvedeno dříve, v DNA se nachází uložené světlo ve formě fotonů. Biofoton je tedy světlo. Tento foton je však příliš pomalý na to, aby mohl být považován za nositele informací z duchovního světa. Zde vstupují do hry neutrina. Ty jsou několikanásobně rychlejší než fotony a svým elektrickým nábojem jsou neutrální. Neutrálnost odpovídá duchovnímu světu. V něm totiž neexistuje dualita, jak ji známe zde na planetě. Neutrina proto představují ideální základ komunikace mezi duší, inkarnovanou v lidském těle, a duchovním světem. V součtu to znamená, že „vstupy“ z duchovního světa se uskutečňují pomocí světla. Jako přijímač slouží struktury DNA, zde zásobník světla s fotony. Pokud jsou vysílač a přijímač navzájem naladěné, uskuteční se výměna informací. Pomocí struktur „odpadní“ DNA, ležících ladem, člověk dokáže být jasnozřivý, jasnoslyšný atd. — může tedy nabýt schopnosti, které mohou (ale nemusí) jít ruka v ruce se zvýšeným vědomím. Tyto schopnosti, mezi které patří i intuice, lze však rozvinout pouze tehdy, pokud člověk nemá „poruchu příjmu“.

    Zbývající část článku, v níž autor popisuje, jak vakcíny mohou narušit příjmové schopnosti buňky, jako hliník, rtuť a formaldehyd sabotují přirozené a základní duchovně-tělesné procesy fosforu, síry…, jak lze tyto svinstvo z těla opět vyloučit, je obsažena v tištěné, mně nepřístupné podobě časopisu.

    Z němčiny v dubnu 2015 přeložil ďurino.

    Zdroj: https://www.zeitenschrift.com/artikel/impfstoffe-die-den-geist-aussperren

Dodatek překladatelky do češtiny

    V diskusi pod původním článkem někdo napsal:

„Jelikož jsme na Slovensku prakticky všichni několikanásobně očkovaní a tím pádem zamoření škodlivými látkami, které se nacházejí ve vakcínách, tak se přímo vnucuje otázka, jak eliminovat tyto škodliviny z organizmu. Poznáte někdo účinnou metodu?“

    Účinná metoda, kterou jsem osobně úspěšně vyzkoušela:

• Přestat konzumovat veškeré balené nápoje a začít pít pouze čistou vodu a bylinné čaje
• Detoxikovat organismus pomocí stravy
• Přestat užívat veškeré alopatické léky, chemické prostředky (prací, mycí apod.)
• Začít zároveň užívat vhodnou homeopati, např. Českou klasickou homeopatii, která umí očistit i auru
• Začít přijímat vesmírnou energii a energetizovat se (např. pyramidální energie — využití tzv. kulatých pyramid)
• Začít se zajímat o „duchovní“ literaturu a věnovat se sám sobě po této stránce
• Eliminovat ve své blízkosti veškeré elektromagnetické zářiče
• Odpustit sám sobě veškeré „hříchy“, které si vyčítáme a zároveň odpustit i lidem, kteří nám ublížili (alespoň si to myslíme), a „povznést“ se nad tyto „malichernosti“ všedního dne — nemyslím tím samozřejmě žádnou inklinaci či přechod k nějakému náboženství, ale najít mír v sám sobě a sám sebe pochopit
• Začít více chodit do přírody a rozmlouvat s ní, např. s lesem, s květinami apod.
• Přestat poslouchat „moderní“ hudbu a zaměřit se na uvolňující se tóny, zároveň zanechat sledování televize, popř. jí co nejvíce eliminovat
• ZAČÍT SÁM SEBE MÍT RÁD, být vděčný a zároveň milovat a děkovat

    Po přečtení těchto řádků si člověk pravděpodobně řekne, že to není možné. Možné to je, lepší je, když jsou na to dva, lépe celá rodina. Když k těmto pravidlům rodiče vedou své děti již od raného věku, tak jim musí být sami příkladem. A to člověka donutí změnit svůj dosavadní život. Je to láska k dětem, to, že rodiče chtějí, aby jejich děti byly plně zdraví, měly radost ze života a netrápily se zbytečnostmi. Zároveň rodiče chtějí, aby jejich děti byly připraveny na svůj život co nejlépe. A pokud právě rodiče ctí výše uvedené myšlenky, tak jejich děti je přijmou už od malička za vlastní a předávají je dále svým dětem. A celé rodiny, rody, národy… pak otevřou svojí duši vesmíru.

    My jsme dokázali vyléčit naší dcerku z autismu, který získala po vakcinaci. Dnes je to děvče, které umí s láskou mluvit o květinách, lesu a vesmíru. Cesta byla velmi trnitá a náročná, ale vzhledem k tomu, že jsme všichni chtěli a hlavně věřili, tak se celá věc podařila.