Světový den proti žloutenkám: žloutenka každoročně zabije více lidí než HIV, tuberkulóza nebo malárie

27.07.2016 10:03

    Světový den boje proti infekčním žloutenkám se každoročně koná 28. července na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B. Jeho účelem je zvýšit obecné povědomí o žloutence a o možnostech předcházení infekci. Virová žloutenka je totiž sedmým největším zabijákem na světě, předčí i HIV, tuberkulózu či malárii. Ačkoliv vakcína proti typu A a B je v ČR běžně dostupná, i v našich podmínkách bohužel počty onemocnění žloutenkou některých typů narůstají.

    Virová žloutenka (hepatitida) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Kromě krátkodobé (akutní) infekce mohou viry zapříčinit dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater. Ročně hepatitidám podlehne 1,45 milionu lidí na celém světě. Rozlišujeme více druhů žloutenek podle typu viru, který je vyvolal, způsobu přenosu, závažnosti a možných následků onemocnění. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C, přičemž proti žloutence typu A a B je možné se chránit i očkováníma.

 

    Více na stránce Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

    K tomu viz článek Nákazlivá žltačka typu A a očkovanie proti nej.