Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

    [...]

    Považuji za velmi důležité zabývat se nejvýznamnější protiargumentací lobbistů a obhájců očkování. Tito opírají svá tvrzení a přesvědčení o naprosté bezpečnosti očkování žen v těhotenství o rozsáhlý vědecký výzkum prováděný mnohočetně v této oblasti. Tedy o tvrzení, že již máme naočkovány v těhotenství statisíce žen a nic podobného nebylo v praxi u lidí pozorováno. To je argument zajisté velmi silný. Poukazoval by na to, že co pozorujeme a bylo to již prokázáno u myší, to u lidí zkrátka nenastává.

    Provedl jsem si rešerši studií, které se vztahují k očkování žen v těhotenství proti černému kašli a hodnotí bezpečnost. Naprostá většina těchto vědeckých prací se vyznačuje zjevně nedostatečnou dobou sledování plodu a některé sledují výhradně vliv na očkovanou matku (maternal safety). Pokud by autismus – nebo taktéž diskutovaná schizofrenie – opravdu byly vývojově v CNS založeny očkováním v těhotenství, naprostá většina těchto studií to nemůže vyvrátit, protože to jejich metodika zkrátka zjevně neumožňuje. V některých pracích, které sledovaly i děti o něco déle po porodu (obvykle však maximálně do 1–2 let), poruchy autistického spektra a schizofrenie vůbec nebyly sledovány. Ani v exponovaných, ani v kontrolních skupinách. Nebyly tedy vůbec zkoumány. Důvod je přitom poměrně jednoduchý. Poruchy autistického spektra i schizofrenie, pokud by hypoteticky byly založeny v CNS vývojově již prenatálně (třeba očkováním nebo infekcí v těhotenství), se mohou klinicky manifestovat až s odstupem několika i mnoha let po narození dítěte. Nenalezl jsem ani jednu jedinou observační klinickou studii, z jejíž výsledků by vyplývalo, že výskyt autismu a schizofrenie je u dětí, jejichž matky byly očkovány v těhotenství proti černému kašli, a u dětí z kontrolní skupiny identický.

    Více na stránce Vitalia.cz.