Jak uspořádat besedu o očkování ve vašem městě/obci

Ing. Marián Fillo

 

    V prvé řadě chci všechny zájemce ubezpečit, že se jim pokusím v rámci možností vyhovět, pokud možno k oboustranné spokojenosti. Tyto podmínky jsem sepsal na základě dosavadních zkušeností z více než 200 besed proto, abych jednak nemusel každému zájemci odpovídat a všechno vysvětlovat zvlášť, jednak proto, abych povzbudil ty, co by možná besedu i chtěli uspořádat, jen se bojí, že to bude nad jejich síly/schopnosti/možnosti.

  1. rozumné dny v týdnu na uspořádání besedy jsou zpravidla úterý, středa, čtvrtek, výjimečně i pondělí.
        V případe speciálního přání je možný i jiný den, protože v pátky, soboty či neděle by mohli být mnozí případní účastníci např. na chalupě, takže obvykle je lepší uspořádat besedu přes pracovní týden.
  2. besední sezóna je cca od 15.I. do 30.IV. a pak od 1.X. do 30.XI.
        Prosinec s Mikulášem a Vánocemi nejsou moc dobrý čas na besedu, první dva týdny nového roku asi taky ne, zvlášť když si mnozí berou dovolenou nejméně do Tří Králů (6.I.). Od května až do září (včetně) jsou zase lidi zvyklí pobývat spíš venku než mezi čtyřmi zdmi, takže příroda tehdy zkrátka nepřeje intelektuálnímu soustředění. V případě velkého zájmu potenciálních účastníků ale není problém uspořádat besedu mimo sezónu.
  3. v rámci besední sezóny jsem k dispozici zpravidla každý druhý týden.
        Sluší se věnovat se i nejbližší rodině, i tvorbě stránek www.svobodaVockovani.cz a www.slobodaVockovani.sk, i odpovídání lidem na e-maily, a to není dost dobře zvladatelné, pokud bych byl každý týden nejméně tři dny na cestách.
  4. základním předpokladem uspořádání besedy je najít vhodnou místnost.
        Ideální je, bude-li nájem buď zdarma nebo za symbolické vstupné (dejme tomu 15 Kč na účastníka), případně (jedná-li se o místnost v hotelu, restauraci, kavárně, čajovně apod.) za to, že si účastníci objednají něco k pití.
  5. bylo by ideální, kdyby byla ve zvolené místnosti rozumně velká bílá zeď (nebo alespoň část zdi, nejméně 1 metr na výšku a 1,5 metru na šířku), nebo alespoň jednobarevná zeď — na promítání.
        Nedisponuje-li zvolená místnost ničím takovým, je potřeba si buď půjčit přenosné plátno (roletu se stojanem) nebo se dá použít bílé prostěradlo, jenž běžně nosím s sebou. Pak je však nutné vymyslet, kde by se dalo uchytit. Jsou-li na oknech záclony/závěsy, zpravidla jde připnout prostěradlo místo nich.
  6. promítačka (projektor) a počítač si vyžadují elektřinu, takže by se hodila i elektrická zásuvka v rozumné vzdálenosti od místa, z něhož se bude promítat.
        V případě, že je zásuvka víc než 2–3 metry odtud, bude potřebný prodlužovací kabel. Já jeden s sebou nosím, ale ten má jen 3 m, což ne vždy stačí.
  7. pod promítačku a počítač je třeba taky stůl/stoleček, stejně tak je třeba odkládací plocha na knížky, letáky o očkování, petici a seznam e-mailových adres účastníků besedy, kteří chtějí, abych jim poslal prezentaci.
  8. v případě potřeby (není-li už v daný den a daný čas možný návrat domů do Žiliny resp. přesun k někomu z mých přátel cestou na místo další besedy) hodil by se mi i nocleh.
        Nepotrpím si na žádný luxus, stačí i stará pohovka nebo matrace někde na podlaze a alespoň nějaká deka k tomu. Klidně může být třeba i u pořadatele doma nebo v kanceláři.
  9. nejsem s to sponzorovat osvětovou činnost v oblasti očkování ničím jiným než svojí prací a časem, zkrátka nemám peněz nazbyt. Potřebuji proto proplatit alespoň náklady na cestu.
        Dosavadní zkušenosti jsou takové, že téměř vždy na to stačí dobrovolné vstupné, nebo spíš výstupné. Díky optimalizaci cesty a načasování několika besed blízko sebe resp. cestou stejným směrem se obvykle daří zaplatit všechny náklady spojené s besedami v daný týden. Jen výjimečně se stane, že to nestačí. V takovém případě potřebuji od pořadatele dorovnat alespoň rozdíl mezi cestovným a vybraným dobrovolným vstupným.
  10. téma besedy je obvykle „Co možná nevíte o očkování a imunitě“, což je úvodní téma, nebo „Jak se zodpovědně rozhodnout o očkování“, což je něco jako II. díl, nebo „Jak si poradit i bez očkování“, což je něco jako III. díl. I ti, kdo nebyli na předchozím dílu, budou mít z besedy užitek, ačkoliv nejlépe by bylo dodržet posloupnost.
        Rád se ale přizpůsobím konkrétním dotazům, zajímá-li pořadatele nebo potenciální účastníky nějaké téma víc do hloubky, nebo nějaké téma nepokryté ani I., ani II., ani III. dílem. V takovém případě ale potřebuji vědět takové speciální požadavky předem alespoň týden, abych si zvládl připravit resp. doplnit prezentaci.
        Další témata, kterých jsem se v minulosti zhostil, byli: „Etické aspekty povinného očkování“, „Jak dál s povinným očkováním?“, „Očkování — věda nebo náboženství 21. století?“, „Právní stránka povinného očkování“, „Souvisí očkování s dramatickým nárůstem autizmu?“. Iniciativě se však meze nekladou, takže je v zásadě možné vymyslet i jiné téma, je-li po něm poptávka.
  11. lékaři jsou vítáni.
        Opravdu nemám problém s tím, že se besedy zúčastní i nějaký lékař, jenž může být i naskrze pro-očkovací. Naopak, v takových případech obvykle bývá velmi živá diskuse a nejednou se i já něco zajímavého dovím, takže já osobně jsem velmi rád, zúčastní-li se besedy i vyhranění názoroví oponenti. Ostatně, není moc příležitostí promluvit si o očkování tváří v tvář lékaři.
  12. propagace v místě konání besedy je hlavně v režii pořadatele.
        Já zveřejním v Kalendáři akcí pozvánku na besedu co nejdříve po dohodě s pořadatelem. Pár dní před datem konání besedy pošlu z (ne)očkovacích kontaktů v mém adresáři e-mailovou pozvánku všem z okresu, v němž se beseda koná, jakožto i všem z okresů okolních (kromě těch lidí, kteří mě požádali o vyřazení z rozesílky pozvánek).
        Zbytek je na pořadateli. Nejvíc se osvědčilo osobní pozvání, ať už tváří v tvář, telefonicky nebo e-mailem.
        Jako málo účinné nebo úplně neúčinné se jeví oznámení v místním rozhlasu, inzeráty v místních novinách, letáky do schránek či plakáty na běžných výlepových místech, což ve výsledku znamená, že se nevyplatí do nich investovat.
        Plakáty na vhodných nástěnkách (školka, mateřské centrum, čajovna…) či na dveřích spřízněných obchodů, rozhovor v místním tisku týden-dva před konáním besedy, jakož i oznámení na FaceBooku a vhodných (cílovou skupinou často navštěvovaných) webových stránkách a diskusních fórech vykazují středně dobrou účinnost, tzn. ukazují se jako prospěšnější řešení.

       To je snad všechno, ale máte-li jakékoliv dotazy, ptejte se. Tyto podmínky chápejte, prosím, jako rámcové a ne jako Písmo Svaté. V případě potřeby jsem ochoten vybočit ze stanoveného rámce, bude-li to únosné a přínosné.

       Máte-li zájem o uspořádání besedy ve Vašem městě/obci a výše uvedené dvanáctero považujete za zvládnutelné, dejte mi prosím vědět na svoboda.ockovani@gmail.com nebo tel. +421 904 827 031, a dohodneme se na podrobnostech. Stejně tak v případě, že s některým bodem máte problém — uvidíme, co se dá dělat.